Cappy Tech blog končí a....

Cappy Tech blog končí a....

Přesouvá se na novou doménu na adrese Cappytech.com




http://www.cappytech.com

Source: CappyTech

Proč nejsou další články...

Jak jste si mohli všimnout, poslední článek tu vyšel v neděli 6. dubna. Dneska je třináctého....

Problém není v tom, že bych nechtěl psát, i když mám stále méně času. Pořád je o čem psát a tu hodinku nebo dvě si vždycky najdu.

Problém je v tom, že zklamalo technické řešení, které jsem pro tento blog zvolil.

Kombinace technického řešení - Google (pro doménu, redakční a publikační systém Blogger) + YouTube (pro systém na sdílení videí) - se ukázala jako naprosto nepoužitelná.


Proč?

Problém:

1) Doména
Doména cappytech.blogspot.com je nevhodně zvolená. Zamezila sice tomu hlavnímu, odradila hordy "strašně chytrých" blbečků, ale ve skutečnosti je nezapamatovatelná. Pokud se mi donesou zprávy, že někdo musel použít vyhledávač Google, Seznam, Live, Snap a podobný, aby se na moje stránky opětovně dostal, tak je něco špatně.

Moje chyba.

Google umožňuje publikaci na vlastní doméně, takže toto je do budoucna řešitelné.

Jenže...

2) Redakční a publikační systém
Po nějaké době se ukazuje, že se Blogspot (Blogger) nevyvíjí tím směrem, jakým bych si představoval. Jinak řečeno, nevyvíjí se vůbec. Horko těžko hledám nějaké výmluvy, proč u Blogspotu zůstat. Je to takový mix dobrého se špatným, a já mám ten dojem, že ho ve skutečnosti nevyvíjí ti lidé, kteří by ho také osobně a na denní bázi používali. Mám takovému systému do budoucna věřit?

Pro Google by měli pracovat ti nejlepší specialisté na světě. Google má na to, aby je zaplatil. Ale kde je to vidět? Kde jsou ty fantastické služby budoucnosti?

Je nespokojený uživatel tím kýženým výsledkem? A já jsem nespokojený velmi.

V počínání vývojářů Bloggeru nevidím dostatek fantazie, dostatek vizionářství, dostatek pochopení pro potřeby uživatele.

Když si vzpomenu na ty začátky, kdy jsem si všechny úpravy systému musel dělat sám, aby to vůbec bylo použitelné, tak si musím vynadat, že jsem se do toho vůbec pouštěl.



3) YouTube
Původně jsem chtěl, aby každá psaná informace byla doplněna také o videoprezentaci. Prostě video. Výborný nápad, který se osvědčil.

Jako hlavní systém pro sdílení videa jsem zvolil YouTube. Chyba.

Z počátku se to skutečně jevilo jako úžasná volba. Ovšem šéf projektu jménem YouTube zjevně neodvádí dobrou práci. S postupem času, jak se neustále projekt "vyvíjel" se stalo to, že YouTube přestalo sloužit mě (a mým čtenářům) - ale já jsem začal sloužit YouTube (z čehož mají čtenáři prdlačku).

Když YouTube začalo dávat na konec mého (pečlivě zvoleného) videa preview videí tzv. "k němu relevantních" (a to aniž by se mě někdo zeptal) pochopil jsem, že se ze systému na sdílení videa stala jen jakási "show-central".

Nehodlám být jedním z kašparů, kteří se na "show" podílejí.

Vím přesně, proč byl tento systém zvolen. Říká se tomu "princip žumpy". Vytváří se z toho důvodu, aby rostly grafy návštěvnosti. Proto se systém plní čím dál tím větším množstvím sraček a nic netušícím návštěvníkům se aktivně prezentuje pod heslem: "Podívejte se na naše nová hovna". Doslova.

A to ani nezmiňuju to, že absolutně nemám jistotu, že video na serveru zůstane a že se přehraje uživateli i za měsíc nebo dva. Nemám potřebu dělat věci, které za pár
měsíců nebudou k užitku.





Co s tím?

Na řešení hodlám zapracovat. Jakýkoliv nápad je dobrý. Už jsem dostal pár tipů, jak si poradit. Nějaké další by se určitě hodily. Takže v tuto chvíli jsem ve stádiu vymýšlení, co dál.

Jakmile bude něco nového, dám vědět.

Návrat na Cappy Tech Homepage

Investovali byste do hypíků?

Investovali byste svoje peníze, svoje, třeba těžce vydřené peníze, do společnosti, jejíž zaměstnanci jsou na tomto obrázku?



Kolik byste této bandě hypíků v nežehlených košilích bez kravat, ve zmuchlaných tričkách a svetrech vlastně dali? Kolik byste investovali třeba do toho debílka vlevo dole?

Investovali byste 10.000 dolarů?

Investovali byste 5.000 dolarů?

Investovali byste 1.000 dolarů?

Investovali byste 100 dolarů?

Nebo alespoň 1 usmolený dolar?

Kolik byste chtěli vidět Powerpointových prezentací, než byste jim dali ten 1 dolar? Kolik business plánů byste pročetli? Kolik studií a kolik účetních rozvah byste si nechali vypracovat? Než byste se rozhodli?



A co kdybyste předem věděli, že tato fotka pořízená 7. prosince 1978 zvěčnila zaměstnance společnosti Microsoft Corporation, která toho času sídlila v Albuquerque, Novém Mexiku (před stěhováním do Washingtonu)?

Aha.

To byste se asi v investování přetrhli.... A dlužno dodat, že byste nebyli sami.

Zleva a shora je to Steve Wood, Bob Wallace, Jim Lane, Bob O' Rear, Bob Greenberg, Marc McDonald, Gordon Letwin, Bill Gates, Andrea Lewis, Marla Wood a vpravo dole Paul Allen.

Dodatek: Nikdo z fotografovaných neopustil společnost se jměním nižším, než 1 milion amerických dolarů. A jsou pochopitelně i tací, kteří si v Microsoftu vydělali podstatně více...

Osamocený fenomén?

Ani náhodou.

Takhle je to totiž vždycky...


Věci se zdají a vypadají jinak, než jaké ve skutečnosti jsou. A tak to je.

Návrat na Cappy Tech Homepage

Válka o Yahoo! nabírá na obrátkách

Na základě překvapivé nabídky Microsoftu na odkoupení Yahoo! za 44,6 miliardy dolarů z minulého pátku, se objevují spekulace, že Yahoo! začalo intenzivní vyjednávání se společností Google. Cílem těchto rozhovorů není nic jiného než zjistit, jestli neexistuje nějaká alternativa pro převzetí Microsoftem. Šéf Yahoo!, Jerry Yang, nyní potvrdil, že jeho společnost skutečně hledá alternativy, ačkoliv nejmenoval Google, ani žádnou jinou společnost, se kterou by firma měla vyjednávat.

Agentura Associated Press se ale dostala k insiderským informacím a cituje Yanga, jak píše v jednom emailu: "Naše vedení (board of directors) starostlivě zkoumá široké spektrum potenciálních strategických alternativ....".

Toliko oficiality

V praxi to znamená, že je yahoo!, lidově řečeno, momentálně v průseru a klucí z vedení (jmenovitě oba zakladatelé, Jerry Yang a David Filo) mají bobky, protože je jim naprosto jasné, co se stane, až budou pod hlavičkou Microsoftu. Takže se není co divit, že se snaží zabránit převzetí za každou cenu a že nechtějí, aby je Microsoft pohltil.

No, a zatím to vypadá, že pokud Yahoo! ještě před Microsoftem nekoupí Google, tak si můžou sbalit kufry. Není mi ale dost jasné, proč by měl Google vlastně Yahoo! kupovat. Víceméně všechno, co nabízí Yahoo!, nabízí i Google a to co nenabízí, většinou stojí za starou bačkoru.

Navíc to není jediný problém, kterému Yahoo! momentálně čelí. Mít akciovku je totiž skvělá věc, ale jen do té doby, než akcionáři začnou reptat, že výnosy z akcií nejsou dost velké. A podle řady analytiků to právě vypadá tak, že pokud Yahoo! nakonec nepřistoupí na nabídku Microsoftu, bude stejně muset najít jinou společnost, která je odkoupí - nebo budou muset provést radikální změny v tom, jak vlastně fungují a jak vydělávají peníze.

Aby to nebylo málo, tak na trhu není a neexistuje dost velkých a dostatečně silných společností, které mají sílu Googlu nebo Microsoftu. Nehledě na to, že převzetí Googlem ještě mohou zhatit protimonopolní instituce, regulátoři a nakonec únik ze spárů Microsoftu nebude možný.

V průběhu dohadů Yahoo! pochopitelně ztratilo z části své hodnoty a je velmi pravděpodobné, že Microsoft přejde do druhého kola ofenzivy, přitlačí znova na Yahoo! a zvýší nabídku tak, aby se usnadnilo rozhodování všem přímo i nepřímo zainteresovaným osobám.


K události si neodpustím specifický komentář (proto to také píšu, že ano :o). Vždycky když se něco takového stane, tak si vzpomenu na výrok jednoho hokejisti. "Můžete si stokrát myslet, že jste největší a nejsilnější a vždycky když se to stane, tak se objeví někdo ještě větší a u manťáku s vámi zamete".

A to je přesně ono. Portály jako Lycos, Altavista, Excite nebo právě Yahoo! zažily obrovský boom na konci devadesátých let minulého století. Yahoo! se na trhu chovalo tak, že zkupovalo každou službu nebo internetovou společnost, která měla jen trochu větší úspěch.

A najednou konec. Firma nedokáže konkurovat.

Jen tak mimochodem. 22. ledna Yahoo! oznámilo, že bude muset propustit stovky zaměstnanců a 29. ledna vyhodili tisícovku lidí. Celkem 7 procent všech svých zaměstnanců…

„Here comes another bubble…“

Návrat na Cappy Tech Homepage

Tak nám skončil Netscape. Co k tomu dodat?

Asi jste v poslední době zaznamenali informaci, že byl zastaven vývoj prohlížeče Netscape Navigator. Současným uživatelům Netscape Navigatoru byl jako náhrada doporučena Mozilla FireFox.

Důvod zastavení vývoje je veselý a já jsem se mu od srdce zasmál. Manažeři uváděli, že Netscape měl méně než 1 procento uživatelů - a proto že musel skončit.

Tak jsem si jenom tak pomyslel, co by se stalo, kdyby to při jednom procentu uživatelů z celkového podílu na trhu zabalili všichni...

Chci říct, že vysvětlení je to samozřejmě nesmyslné. Tady nejde o žádné jedno procento, ani tržní podíl. A těch důvodů, proč musel Netscape skončit, by se našla hromada. Stručně řečeno, prostě jim došly peníze a už se jim nechtělo ztrátový projekt dotovat.

Jiná situace by asi nastala, pokud by svůj internetový prohlížeč prodávali a měli 1 procento uživatelů ze sumy internetové populace, tak to by se asi radovali, to by si asi vískali (protože by byli v balíku). Jenomže to je právě to, oni sice měli 1 procento - ale nic neprodávali, všechni jejich uživatelé byli "neplatiči".

Co se tady vlastně stalo? Zkrátka skončil internetový projekt (projekt prohlížeče), který nevydělával žádné peníze. Konec.

Netscape je ukázkový příklad toho, jak je možné pohřbít produkt, který byl kdysi na technologické špičce, který byl zajímavý, který měl nejširší uživatelskou základnu a který měl svoje fanoušky. Přesto mu něco chybělo.

To něco byl obchodní model.

Důležité je, že ani současný obchodní model, který se používá pro internetové prohlížeče, není nijak dobrý. Prostě negeneruje zisk a tudíž je absolutně k ničemu. Prostě neexistuje.

Ostatně, slovní obrat "obchodní model" je něco, co mě na tomto případu fascinuje. Stačí si jednoduchou logikou uvědomit, jak se uživatel dostával k internetovému prohlížeči dříve a jak se k němu dostává nyní.

Dříve:
1) Koupil si operační systém
2) Vybral si internetový prohlížeč
3) Koupil si internetový prohlížeč na přenosném médiu
4) Nainstaloval internetový prohlížeč
5) Začal používat vybraný internetový prohlížeč

A nyní:
1) Koupí si operační systém Windows
2) Spustí Internet Explorer (zdarma obsažený ve Windows)
3) Napojí se na web "nezávislého internetového prohlížeče"
4) Pomocí Internet Exploreru si ho stáhne do počítače
5) Nainstaluje internetový prohlížeč
6) Porovná s již instalovaným Internet Explorerem
7) Když my vyhovuje více nový prohlížeč, začne ho používat

Přičemž jsou tu ještě stínové kroky 7) a 8)
8) Nikdy neodinstaluje Internet Explorer
9) Pokud používá legální Windows, vždy si nainstaluje novou verzi IE (Update) a znovu ho porovná s prohlížečem, který používá místo Exploreru...

Internet Exploreru se nyní uživatel nezbaví. A to je přesně to, co mě na tom fascinuje.

Je naprosto zjevné, že Microsoft nedal do svého operačního systému Internet Explorer proto, aby udělat radost uživatelům - ale proto, aby zlikvidoval obchodní model, který používala konkurence. Takže Microsfot udělal to, že místo "Bridže" začal hrát "Žolíky". Prostě změnil pravidla hry. A vývojáři Netscape Navigatoru nevymysleli nic lepšího, než že začali hrát Žolíky s Microsoftem a dali svůj prhlížeč také zdarma.

Měli nějakou možnost, jak se tomu vyhnout? Samozřejmě že měli, ale to by si napřed museli uvědomit, že v životě nemůžou přistoupit na pravidla hry, které jim naservíruje konkurence.


Netscape je jenom jeden příklad z mnoha. Podobný osud nakonec samozřejmě postihne naprosto všechny prohlížeče. Zůstane prohlížeč jenom jeden, tedy ten, který bude dodáván s nejrozšířenějším operačním systémem... Jestli tomu ještě nevěříte, tak rychle sundejte klapky z očí. Je úplně jedno, že je Opera rychlejší a technologicky pokročilejší než IE, je úplně jedno, že 30 procent uživatelů má FireFox a že počet majitelů FireFoxu roste... To nic neznamená - pokud tu není funkční obchodní model, který by přízeň uživatele přetavil na zisk.


Update: 5.1.2008, 18,52 hod
Na závěr dávám přehled, timeline, jednotlivých browserů, které jsou dostupné uživatelům různých operačních systémů. Ani jeden z nich nevydělává (ale jediný Microsoft si to může s Internet Explorerem dovolit).

Návrat na Cappy Tech Homepage

Totální nestíhačka

Totální nestíhačka je situace, kdy nemáte čas absolutně na nic.

Můj případ.

To je prostě stádium, ve kterém se teď momentálně nacházím. I tenhle kraťoučký článek píšu v podstatě za pochodu. Ty tam jsou všechna novoroční předsevzetí...

To mi připomnělo, že jsem zapomněl vyřídit pár emailů, které jsem měl vyřídit včera touto dobou, takže se na ně jdu vrhnout. Update webu ale bude co nevidět.

Doufám...

Příliš mnoho projektů.... Cappyho smrt.

Návrat na Cappy Tech Homepage

Cappy Tech blog má 1. výročí

Cappy Tech blog má náározéninýýý :D

Dnes je to právě jeden rok, co jsem začal psát tento blog.

Za tu dobu, tj. 365 dní, jsem napsal 1111 článků, kratších či delších postů, různých postřehů a zajímavostí.

Schválně jsem si dal záležet na tom, aby počet článků za rok byl 365. Původně jsem uvažoval tak, že bych teoreticky mohl napsat denně jeden článek. To byla taková meta. Sice jsem si nedokázal představit, jak to budu dělat, ale chtěl jsem se prostě věnovat každý den nějaké technické zajímavosti nebo zajímavému tématu. Předpokládal jsem, že bych těch 200 článků ročně zvládnout mohl.

Toto předsevzetí vzalo za své už někdy v půlce roku, protože jsem se věnoval i věcem, které s technikou nebo vědou tak úplně nesovisely. Psal jsem i o mnoha věcech, které mě právě zajímaly a nakonec to bylo 500, 700, 900.... 1000 článků, na kterémžto kulatém čísle jsem chtěl skončit - abych měl kulaté výročí.... což ale zase nevyšlo, takže nakonec jsem to udělal tak, aby to bylo těch 1111 článků, a to bez tohoto článku, protože s ním je to 1112.

Nevím jistě, jestli i do budoucna budu schopech updatovat tento skromný blog tímto tempem. Momentálně se věnuji asi sedmi projektům zároveň (blog nepočítám), takže je evidentní, že sedím jedním zadkem na mnoha židlích. Přesto se pokusím, aby to za rok bylo třeba těch 2222 článků.

Návrat na Cappy Tech Homepage

Rostou !! -- Úroda hřibů ze sobotního rána

168 hřibů. Některé u cesty, některé v trávě, některé ve smrčinkách, dohromady dvě přepravky. Některé kusy s kloboukem větším než ruka.

Úroda v obrazech.

Návrat na Cappy Tech Homepage

Cappy Tech Blog si vydělal na vlastní doménu -- Jakou koupit ???

Zabrán do spousty jiných činností jsem si vůbec nevšiml, že si tento blog vydělal pomocí reklamy na vlastní doménu, která by mohla být zaregistrována jako www....něco....cz (popřípadě .com, .eu, .net, .info).

Jenže, jakou doménu koupit ???

Je mi jasné, že u současného názvu zůstat nemohu. Má-li tento blog nějakým způsobem růst, není možné původní název zachovat. Proč? Název je to přímo hrozný, a to z mnoha důvodů. Protože:

1) Je dlouhý. Dokonce tak dlouhý, že i kdyby byl o polovinu kratší, tak by byl pořád moc dlouhý.
2) Nedá se snadno zapamatovat. Nejenže si lidé nepamatují CappyTech, ale nepamatují si ani Blogspot.com. Je to prostě neobvyklé.
3) Název není na internetu unikátní. Cappy blogů je miliarda.
4) Název obsahuje "Y", takže se spousta lidí splete a napíše na české klávesnici "Z" místo "Y".
5) Název obsahuje 2xp jako ca"pp"y. Někdo se může splést a napsat "capy" nebo "capi" nebo "kapi" nebo "kapy". Plus existuje spousta dalších způsobů, jak název totálně zvorat.
6) Než někdo vyťuká cappytech.blogspot.com tak jsou vánoce. Nevím kolik lidí to může odradit, ale asi dost.
7) Z názvu není jasné, o čem to je. Očem tento blog pojednává. Možná kdyby se to jmenovalo "technické a jiné zajímavosti" a adresa by byla "technickezajimavosti.cz" nebo prostě jenom "techza.cz", že by se dalo nějak pochopit o čem to je. Tam je ale zase problém v tom, že tento blog je úplně o všem, protože je strašně moc odvětví a věcí, které mě zajímají a kterým se nějak věnuji. To je jedna z dalších nevýhod, protože absence úzkého zaměření efektivně znemožňuje vybírat pro vyhledávače příjemnou adresu.


Takže na tom vidíte, že dodržet všechna pravidla pro výběr domény je docela fuška. A to není veškeré legraci konec. Abych se dostal na nějakou "obvyklou" úroveň, budu muset změnit design a možná i redakční systém, protože upravovat něco, co vám naservíruje Google jako "optimální" řešení, ve skutečnosti optimální není. Už takhle jsem to musel horečně upravovat, aby to dělalo nějaké základní funkce a stejně nejsem spokojen. Určitě musí existovat nějaké elegantnější řešení, které ale bohužel neznám.

Návrat na Cappy Tech Homepage

O2 dostalo kontrakt na iPhone

Telekomunikační operátor Telefónica O2 (UK) dostal kontrakt na možnost mít v nabídce Apple iPhone a poskytovat ho svým uživatelům. iPhone byl zatím dostupný jenom uživatelům v Americe prostřednictvím sítí AT&T.

Je známo i datum uvedení, Apple iPhone by se měl objevit v Británii někdy na vánoce tohoto roku.

Pro O2 je to obrovská výhoda, protože tak může rozšířit už tak širokou masu 18 milionů uživatelů, kteří doposud využívají jejich služby. Pro Vodafone je to naopak zklamání. Více v originálním článku (v angličtině).


Můj názor na tuto událost je jednoznačný.

Pokud O2 vyhrálo v UK, tak pravděpodobně vyhraje i v ostatních oblastech Evropy. V praxi tedy i v České Republice. Nedokážu si dost dobře představit, že by O2 pustilo tak lukrativní deal, když si na módní vlně kolem iPhonu může výrazně vylepšit image a zároveň slušně vydělat.

Pro konkurenci by to ale neměl být signál k rezignaci. Naopak by se měla podívat po konkurenčních přístrojích, od Nokie nebo LG a nebo od Samsungu a zkusit nabídnout něco podobného, ne-li lepšího, za lepších podmínek -- protože druhá stránka věci je, že O2 ta smlouva s Apple taky něco stála a pokud konkurence zabere včas, tak O2 ta smlouva může pořádně zhořknout. Ale nepředbíhejme...

Když se totiž podíváme na celková čísla prodejů telefonů, na různé modely smluv se zákazníky (paušály a takové ty podobné věci) tak je hlavně důležité mít "časově výrazně levnější" nabídku. A nakonec mít na paměti, že iPhone je produkt první generace (tedy přesněji, ona to po technické stránce není první generace, ale lidé to tak vnímají, že je to první generace, a to co lidé vnímají, to je podstatné, takže u toho zůstaneme), a u těchto typů telefonů nikdy nezáleží na první generaci. U těchto typů telefonů záleží na první "masově rozšířené generaci" a to může být po technické stránce klidně pátá nebo šestá generace.

Takže šéfové ve Vodafone (a jinde) by si měli dát silné kafe a pustit se do práce. Kdybych měl být konkrétní, osobně bych doporučil vrhnout se na propagaci těch stávajících a nejrozšířenějších funkcí. A podle toho si i vybírat přístroje, které něco takového umí o hodně lépe a to potom nabídnout.

Je to železná logika, není v tom žádné šarlatánství a každému to po minutě dojde.

Jestliže dokážete přijít s přístrojem, který udělá z telefonování "slast" a z psaní SMS zpráv "cool" záležitost, jistě najdete dost zákazníků, kteří si tyto staronové služby v novém a příjemnějším podání zamilují. Soustředil bych se na komfort a rychlost. A pak už je jedno, jestli bude cílovou skupinou uchvátaný manažer nebo stará Blažková od vedle.

To je vše.

Tak tedy, ruleta se roztáčí..... Kdo si vsadí?

(Jen podotýkám, že k tématu se ještě určitě vrátím, protože opravdu bude o čem psát...)

Návrat na Cappy Tech Homepage

Source: Times Online

Ekologie není sranda, vážení

Kauza obalový materiál a co s ním?

Vyspělejší část lidstva se po sto letech zase dostala do situace, kdy chce něco řešit - a nemá dost nástrojů, aby to řešit mohla. Mám tím na mysli ekologii.

Tato mapa například ukazuje, kolik se vyprodukuje v EU odpadu jenom na obalech a je to přepočítáno na 1 osobu a 1 rok.


Ve vyspělých Evropských zemích, tedy v původní patnáctce, je to v průměru až 175 kilogramů obalů na hlavu. To znamená -> přepočítáno i na kojence.

V některých zemích, jako v Irsku, se to pokoušeli řešit tak, že zavedli třeba daň na plastové pytlíky. Absolutně to nepomohlo. Ve Velké británii představuje obalový materiál z plastu až 1 třetinu tohoto typu odpadků (33 procent) z čehož jsou plastové pytlíky v různých formách zastoupeny 16 procenty, plastové lahve 9 procenty.

Ani ostatní obaly na tom nejsou nejlépe. Skleněné lahve a různé zavařovací a jiné sklenice zabírají 32 procent obalového odpadu, papír a karton 19 procent a různé plechovky a plechové nádoby 14 procent.

Dalším problémem je, že když už dokážete odpad vyprodukovat, musíte se ho taky umět recyklovat. Prostě se ho nějak zbavit. Takto si dokáží jednotlivé země poradit s recyklací.


Německo vyprodukuje na obalech strašné kvanta odpadků, ale také se jich dokáže zbavit a vrátit je zpátky do oběhu. Tím ve finále produkuje méně obalových odpadků, než Řecko, které na první mapce svítí zeleně.


Kauza úsporné žárovky

Další tragikomickou kauzou je akce "úsporné žárovky". Dobrá zpráva je, že by Evropská unie chtěla šetřit s energiemi, což se jednak udělat musí, nejenom kvůli globální změně klimatu (jak se správně nazývá tzv. "globální oteplování"). Špatná zpráva je, že úsporné žárovky obsahují rtuť, kterou zase normální žárovky neobsahují.

Co je rtuť za svinstvo nemusím asi připomínat.

Pokud se taková fluorescenční žárovka dostane na smetiště, tak z ní rtuť unikne. Výrobci takových žárovek ale říkají, že to nevadí, protože množství rtuti, které se z takových žárovek uvolňuje, je mnohem menší, než množství rtuti, které produkují elektrárny ve snaze "vyživit" staré nenažrané žárovky, které na svícení spotřebují asi 1 procento energie a zbytek přemění na teplo. Jinak řečeno, poměr pro úspornou žárovku vyzní dobře (když vydrží alespoň pět let).


Jenže výzkumníci teď říkají, že rtuť, která se nachází v úsporných žárovkách, se z nich na smetišti bude vypařovat, takže se do potravního řetězce dostane mnohem snáze, než když by jí emitovaly staré uhelné elektrárny.

A teď si jistě pokládáte otázku - a já na ní rovnou odpovídám: Ano, rtuť je v naprosté většině úsporných žárovek nezbytná. Je to součást jejich principu fungování, jinak by vůbec nesvítily.

Tak si vyberte....

Source: NS

Google Master Plan

Master Plan Googlu - aneb plány Googlu na mnoho let dopředu. Některé brané vážně, jiné méně vážně. Zajímavý je hlavně ten Google OS (operační systém). To jsem vážně zvědav, co na to budou říkat v Microsoftu...




Vždy, když něco takového čtu nebo vidím, tak si vzpomenu na to, jak Google začínal. Nikdo ho nechtěl, nikdo do něj neinvestoval. Odpovídá tomu i jejich první server z roku 1999.

Takhle vypadal.

Je to systém poslepovaný z levných součástek, z levných základních desek, s obyčejnými procesory Pentium II a s mizerným chlazením. Otevřeně řeknu, že je to (doslova) taková prasárna, že bych nad tím brečel.

Podle toho jak jsem se na to díval, tak takový systém prokazatelně musel každý druhý týden havarovat a určitě nejsem daleko od pravdy. Jenom bych to kulantně nazval „Neustálým laděním za chodu“.

Možná se tím ale potvrzuje, že není nutné dělat věci pořádně. Dělat věci je nutné. A je jedno jak už. Prostě to musí fungovat alespoň nějak, všechno ostatní už je podružné.

Source: Jurvetson

Google vidí proti pirátské nástroje jako prioritu

Fenomén - sdílení videa na internetu

Google má dnes dvě stránky určené pro sdílení videa. Jsou to Youtube a Google Video. Obě jsou nesmírně populární. Hlavně YouTube.

Fungují tak, že každý uživatel nebo návštěvník může na YouTube nahrát jakékoliv video. Tedy i materiál, který mu jinak nepatří a je chráněn známkou nebo autorským právem.

Z toho je zřejmé, že se na YouTube objevují i videa, která by se tam jinak nedostala, protože u nich nebyly zaplacené žádné licenční poplatky.

Firmy, které taková autorská práva vlastní, se proto domnívají, že na YouTube a Google video publikovaný obsah jim odebírá zisky (což je pravda jenom částečně, viz můj předchozí článek, proč existuje pirátství a warez).


Porušování zákonů je drahá sranda - jeho umožnění ještě dražší

Samozřejmě se proto s majitelem služby, tedy s Google, pravidelně soudí. Když Google přebíral (kupoval) YouTube, tvořily velkou část kupní ceny právě pokuty za porušení autorských práv.

Novou strategií Googlu je vyvíjet tak kvalitní proti pirátské nástroje, že nebude možné na YouTube nahrávat cokoliv, co nějak porušuje autorská práva.
Velké vydavatelské domy dostanou šanci pravidelně obsah kontrolovat a pokud se jim bude zdát podezřelý, nechají ho odstranit. Jde o problém obrovských rozměrů. Jenom za poslední měsíc nechal Viacom odstranit na 100 000 videí z YouTube, protože nesplňovaly podmínky pro distribuci.

Nebylo řečeno, jestli v případě porušení nějaké autorské ochrany ze strany uživatele dojde jenom k odstranění videa nebo jestli budou zahájeny legální kroky k potrestání dotyčného za porušení zákonů.

Hraje Google dvojí hru?

Druhá strana mince je, že Google na porušování autorských práv vydělává. Nepřímo, ale vydělává. Populární YouTube by se nestalo populárním, kdyby autorská práva neporušovalo. Je spousta jiných služeb, které dělají to samé, tedy umožňují sdílet video, úplně stejné jako to umí YouTube nebo Google video. A když lidé nenajdou to co hledají na YouTube, obrátí se pochopitelně jinam.

Úbytek diváků by mohl být pro Google mnohem dražší, než pokuty za porušování autorských práv. Může se taky stát, že tato akce bude ve smyslu "vlk se nažere a koza zůstane celá".

Co to znamená pro uživatele?

Mezi vydavatelskými domy a Googlem může být dohoda jakákoliv. Otázka je, co na to řekne ten třetí vzadu. Tedy uživatel. V mnoha státech existuje brutální cenzura a za politické názory se zavírá a popravuje. I Google aplikuje tvrdou cenzuru a velice aktivně odstraňuje ty věci, které jsou třeba pravdivé, zachycují nějakou reálnou událost, ale jsou provokativní nebo silně ofenzivní. Má to své důvody. Z YouTube si svého času udělali hlásnou troubu Džihádisté, a pochopitelně, i když taková videa byla v souladu se všemi autorskými právy, Googlu se něco takového rozhodně "nehodí do krámu" a jen málokdo má žaludek na to, aby hostoval uřezávání hlav nevěřících. Funguje to ale i opačně. Odstraněna byla i skoro všechna videa zachycující nepokoje na Pařížských předměstích a spousty dalších, které byste dnes na YouTube těžko našli.

Pro uživatele to znamená, že si musí dávat sakra pozor, co kam nahrává a čeho se jeho materiál týká. A bude hůř. Je třeba mít na paměti, že na internetu skutečně neexistuje anonymita v tom pravém smyslu slova. Anonymita uživatele na internetu vypadá asi jako pozice kapky v moři. Za všech okolností se prostě ví, že tam je - jenom množství kapek okolo představuje určité krytí.

Google v budoucnu jistě bude svoje nástroje na zachytávání neautorizovaného videa zdokonalovat. Budou se vyskytovat tlaky nejrůznějších státních a nestátních organizací na shromažďování více informací o takových uživatelích a je jenom otázku času, kdy bude možné uživatele přesněji lokalizovat. Je ale zásadně důležité, aby tento nástroj sloužil dobré věci a aby nebyl zneužit.

Doufejme, že to v Google vědí.

TPM na vás řekne úplně všechno, aneb malý bonzáček ve vašem počítači ??

Každý dnes vyrobený počítač obsahuje celou řadu nejrůznějších čipů. Ty nejznámější jsou asi "procesor" nebo "grafický čip". Pak ale v počítači existuje celá řada obslužných čipů, které se starají jenom o nějaký specifický úkol. Tak třeba teď se o váš přístup na internet postaral síťový čip (umístěný na síťové kartě), o přístup k vašim periferiím se stará SouthBridge čipové sady a tak dále.

Čili tyto obslužné čipy jsou většinou milé, užitečné polovodičové obvody, které řeší jenom úzce specifický úkol. Počítač se bez nich neobejde, vy o nich nemáte tušení, nepotřebujete o nich nic vědět a nemusíte se zajímat k čemu tam jsou a na co tam jsou. Stejně je to většinou pro kočku a řešit to je na... na nic.

No jestli jste si někdy mysleli, že se nikdo nemůže dozvědět, co za software ve vašem počítači běží a co vlastně na tom svém počítači děláte -- tak to jste na omylu.

Existuje taková laskominka, která se skrývá pod honosným názvem "Trusted Platform Computing" a kterou zajišťuje "Trusted Platform Module" (modul důvěryhodné platformy).

Jak jste asi z názvu pochopili, oficiálně má sloužit k větší důvěryhodnosti a bezpečnosti na internetu....

A o to taky jde. Oficiální popis je zhruba takovýto:

"Trusted Platform Module je nízko nákladový bezpečnostní systém ke zvýšení důvěry vzhledem k Internetové bezpečnosti. TPM je zařízení, které "bydlí" na základní desce a je napojeno na SouthBridge čipsetu pomocí LPC sběrnice, přes kterou komunikuje se zbytkem platformy".

Primární a zásadní funkce tohoto čipu spočívá v náhodném a bezpečném generování kryptografických klíčů pro podpis/verifikaci nebo kryptování a rozkryptování dat. Jelikož se takový čip vztahuje výhradně ke konkrétnímu hardwaru, heslu a uživateli, a i on sám je naprosto unikátní, tak tím zajišťuje, že jeho majitel, respektive uživatel toho konkrétního zařízení, ze kterého čip pochází, nebude nikde jinde v internetu zaměnitelný. Za použití TPM by NEmělo dojít ke zcizení hesla a jeho použití z jiného počítače a tak k ukradení identity v reálném čase.... Takže, v čem je problém?



O funkcích čipu se toho ví pramálo. Když už o něm někdo musí mluvit, tak použije tu nejkratší formulaci jaká je možná nebo si hraje se slovíčky. Ačkoliv má jít podle popisu o velmi přínosné zařízení, nikdo se zrovna nenamáhá s tím, aby ho zanášel do technických výkresů, aby se o něm nahlas bavil nebo aby o něm nějak básnil. Splní si nejzákladnější informační povinnosti a je to. Propátral jsem například web Intelu a v jejich cache systému jsem našel dohromady 1 PDF, na kterém je čip jasně vyznačen ve schématickém zapojení základní desky.
Proč to?

Koukněte ale na listinu firem, které TPM používají: Jsou to snad úplně všechny!. Apple, AMD, Intel, Microsoft, prostě na koho si vzpomenete, tak je na seznamu.

Pointa je v tom, že co tento čip v počítači skutečně dělá, vím jenom málo lidí. Trusted Computing by ale měl být o důvěře, ne?

Hm.

Z dostupných informací zatím víme, že TPM prokazatelně nemůže kontrolovat, jaký software je aktuálně spuštěn. Čili nemůže kontrolovat ani status té aplikace, která právě běží. Nemůže vám říct, tohle nedělej. TPM je subsystém a jako takový funguje jenom jako "sluha" pro jiné služby.

Jenže to neznamená, že nedokáže ukládat a reportovat pre-runtime konfigurační informace. Jednou z jeho funkcí je i "remote attestation" a ta dovoluje třetí straně (třeba prodejci online hudby) zjistit, jestli jeho software nebyl nějak modifikován - a za jistých okolností byl modifikován, kdo ho modifikoval a kdy ho modifikoval. A říká vám něco DRM? Tak to teď bude úplně ve všem. V hudbě, v operačních systémech, v programech, ve hrách, ve filmech, prostě ve všem…



Věřte tomu, že tu maličkou mrchu se dvěma řadami 14-ti pinů na každé straně najdete na každé základní desce, v každém počítači, v každém notebooku. Tomu, kdo to s ní umí, poskytuje jednoznačnou identifikaci vás i vašeho PC.

Microsoft se jí velice rychle chytil a chce s její pomocí a s pomocí bitlockeru dělat vektorové šifrování souborů na pevném disku ve Windows Vista. Operační systém tak bude šifrován již při svém spouštění a ne až potom, když celý naběhne.

Můžeme se jenom dohadovat, jestli tahle věc, která určitě poskytuje vylepšenou ochranu dat, během nějaké síťové operace neodešle pár paketů s velice hodnotnými informacemi o vás a o vašem počítači – pochopitelně, tohle třeba vědět čínští disidenti, tak pochybuji, že ještě někdy vlezou na internet....

Druhá strana mince je, že není mnoho možností, jak něco podobného zajistit jinak. Z hlediska autentifikace se na IP adresu spoléhat nedá, takže pak už jsou v záloze jen SSL certifikáty a ověřování klienta přes server, používání věcí jako je Passmark (jako Bank of America, třeba) a nebo .... a nebo být kachna na odstřel a k ověření identity nepoužívat nic - pak se ale nedivit ukradeným heslům a vzniklým škodám...

Každopádně už si nevyberete, jiní už vybrali za Vás.

Proč existuje warez a pirátství

Softwarové pirátství je neodstranitelné. Vzniklo z mnoha důvodů (vypsány jsou níže). Pokud jeden z těchto důvodů "přežije", přežije i pirátství.

Tak tedy, proč existuje pirátství?

1) Cena, čas a reálná hodnota

Cena softwaru je pro normálního uživatele příliš vysoká. Hry například stojí v rozmezí 30 až 65 dolarů - a to je pro mnoho hráčů opravdu hodně. Většina hráčů si tedy hru raději zkopíruje/crackne/vypálí - a platí za ní jenom tehdy, jestliže jde o skutečný herní hit.

Čas také souvisí s tím, že hra musí představovat zábavu na mnoho hodin nebo měsíců (rozhodně více než 1-6 hodin čistého herního času).

No a teď ta hodnota. Na prodej softwaru se nabalují různé paradoxy. Paradoxní například je, že i když je software levný, kupuje ho jen mizivé procento lidí. Jsou (a byly) pokusy šířit software zdarma nebo pomocí dobrovolných plateb. Ovšem průměrný dar (třeba na podporu vývoje) se pohybuje v řádu 0,25 centů na uživatele. Na zhruba 10 000 uživatelů připadají 2 uživatelé, kteří jsou ochotní platit. Obvyklý výsledek je 10 000 stažení = příjem 0,50 centů.

Důvod? Uživatelé software nekupují, protože nesouhlasí s jeho cenou. To ale neznamená, že by software od určité hranice vnímali jako levný nebo drahý. Tak to není.

Znamená to, že software pro uživatele nepředstavuje žádnou reálnou hodnotu, která by byla pevně zakotvená v čase. A tak to skutečně je. Jen minimum softwarových aplikací, které mají nějakou skutečnou hodnotu.

Schválně si dáme příklad chápání běžného uživatele a srovnáme, jak vidí hodnotu libovolné softwarové aplikace, třeba Windows 95 a obyčejné housky (žemle).

• Houska: Má hodnotu jako nová (se může sníst), jako stará (to se z ní může udělat strouhanka) i jako přestárlá (to se může hodit slepicím).
  

• Windows 95: Nemají hodnotu ani jako nové (když nejsou řádně odladěné), jako staré (když jsou trochu odladěné, ale už neodpovídají nastupujícím trendům) a jako přestárlé (jsou akorát tak na urychlené smazání, protože na nich neběží žádná nová aplikace).

Pirát jíst musí a Windows (na určité věci) také mít musí - ale softwaru nepřikládá takovou hodnotu, aby jí byl ochoten vyjádřit/vyvážit penězi. Výsledkem je pirátství.

Je třeba říct, že tato vada softwaru týkající se jeho reálné hodnoty je neodstranitelná.

Z hlediska vývojáře se dá jen velmi těžko obejít a daří se to jen u mizivého procenta aplikací.


2) Další prodej

I když bude uživatel software poctivě kupovat, dostane se za krátkou chvíli do situace, kdy bude mít doma na polici hromadu krabic s přestárlým softwarem, který mu bude absolutně k ničemu. Bude mít obrovský problém se ho zbavit a prodat ho i s velkou slevou, protože i ostatním uživatelům tento software bude k ničemu a nikdo ho nebude chtít. Vsadím se, že v tuto chvíli nevíte o nikom, kdo by poptával Vaše skvělá Windows 95 a byl za ně ochoten zaplatit....

Z hlediska uživatele představuje investice do softwaru kolosální finanční ztrátu, která několikanásobně přesahuje cenu běžného počítače.


3) Věk uživatele

Je velké procento uživatelů, kterým je méně, než 18 let. Rozhodně nepracují, nepodnikají, rozhodně si nevydělávají a rozhodně u sebe nenosí kreditní kartu. Většina warezáků se stala warezáky ještě dříve, než jim bylo 15 let. A co se v mládí naučíš.... Tito uživatelé se stanou warezáky z nouze. Počítač jim pořídí rodiče, ale software… Takže pro mladší uživatele bude vždy existovat něco, co by chtěli mít nebo něco, co by chtěli alespoň zkusit. A myslíte si, že počkají?

4) Dostupnost

Málo softwaru se vydává pro všechny kontinenty současně. V den uvedení nejsou hotovy všechny jazykové mutace, nejsou zajištěny distribuční kanály. Pokud někdo v Evropě chce hru, která právě vyšla v Americe a ví, že ta samá hra vyjde v jeho zemi za 3 měsíce, má dvě možnosti. Čekat.... nebo jednat.

5) Zkouška (demoverze)

Je mnoho odvětví lidské činnosti, kde vám zkoušku produktu prostě neumožní. Těžko si dáte v hospodě pivečko a gulášek jen tak nanečisto a těžko odejdete bez placení, aniž byste nedostali přes tlamu. Z hlediska softwaru je naprosto sebevražedné neposkytnout uživateli demo - nebo demo příliš krátké, nevypovídající o produktu. Přesto jsou firmy, které to dělají.

Kolik znáte uživatelů, kteří si stáhli demo Windows?

Většina uživatelů si pak software zkouší tak, že ho shání na warezu.

6) Úniky

Spousta aplikací, zejména her, unikne ještě před tím, než jsou oficiálně uvedeny. Pokud je to nějaký hit, okamžitě nastartuje obrovskou vlnu zájmu... a pirátství jenom kvete...

7) Vymahatelnost práva

V dnešní době je pirátství tak masovou záležitostí, že je prakticky nemožné s ním bojovat (což ovšem neznamená, že právě vy jste z obliga). Každý zatčený pirát je okamžitě nahrazen zástupem dalších. Můžete tedy zatýkat jak blázni. Možná odsoudíte pár chudáků. Systémově se nevyřeší vůbec nic.

Nějaké vysvětlovací kampaně nebo dělání bu bu bu jsou na... protože neřeší jádro problému. Pouze následky - tedy pirátství.

Nehledě nato, že příklady táhnou. Nedávno se nám objevil warez i na ministerstvu (čistě náhodou) a žádná z velkých světových korporací si s nějakým copyrightem hlavu neláme. O co více sama tvrdě prosazuje dodržování copyrightů vlastních, s dodržováním copyrightů ostatních firem má většinou problémy (čistě náhodou).

Obecně se spoléhá na to, že kde není žalobce, není ani soudce. Naprosto běžně se vykrádají nápady, softwarová řešení, opisují se celé stohy kódů a reverzní inženýři rozhodně nepracují jenom v Číně.

Celé IT je dnes založeno na masivních porušování copyrightu.

8) Zákaznická podpora

Pokud vývojáři nevydali no-CD patch pro vaši oblíbenou hru, tak nezoufejte. Piráti no-CD patch určitě vydají včas a udělají zákaznickou podporu za vydavatele.... jo a platit jim nic nemusíte.

9) Hacking the System

Už jste taky přišli na to, že systém, ve kterém žijete, má jisté slabiny, které by se daly zneužít k nějaké té nevinné nezbednosti? Je to tak. Bůh vás miluje a má pro vás báječný plán. Hacking the System. Drtivá většina warezáckých špiček dělá warez jenom kvůli prestiži a z touhy dokázat, že to jde. To je motivace, která se nedá zastavit.

Můžete udělat jakoukoliv proti-pirátskou ochranu. Oni vám dokáží, že jí dovedou prolomit.

10) Setrvačnost vzniku

Ironií osudu je, že pirátství je neodstranitelné už z toho důvodu, že na něm počítače vznikly. Autorská práva se porušovala od samého počátku. Kdyby Apple-Boys neokopírovali operační systém Xeroxu, neměli bychom dnes ani ta Windows, ani myš, ani email, ani ethernet,.... ani nic.

Závěr

Softwarové pirátství je trestné. Softwarové pirátství je zločin. Přesto jsou všichni uživatelé počítačů piráti. Ano, i ti, kteří čtou tento blog - takže i Vy, bez výjimky.

Jak je to možné?

Teď budete namítat, že jste nikdy nebyl/a softwarovým pirátem. Že máte všechen software legálně. Že jste se tedy ničeho nedopustil/a. Že třeba frčíte na Linuxu nebo tak podobně....

Omyl.

Jakmile vlezete na internet, už jste pirátem. Naprosto se Vám nemůže stát, že byste minuli nějaký server, který používá cizí obrázky nebo obrázky komprimované nějakou patentovanou a nelicencovanou metodou. Určitě se nevyhnete webům, které používají pirátské redakční systémy nebo webům, jejichž autoři si nenápadně vypůjčili kus textu z jiného webu. A to zdaleka není všechno...

Že už nechcete na internet?

Váš software, který jste si koupili, není Váš, protože je velmi pravděpodobné, že na něj máte jenom licenci, která vám neumožňuje tento software jakkoliv modifikovat, měnit, a spolehněte se na to, že některé části toho softwaru nepatří firmě, která Vám tu licenci prodala....

Dovětek

Reálně existují jenom dvě skupiny lidí, kteří pracují s počítači. Jedna pirátství páchá a konzumuje vědomě a druhá páchá a konzumuje nevědomě - ale nejsou bílé vrány.

Jak je možné, že perfektní produkt u zákazníků selže ??

Jestli mě něco vždycky udivovalo, tak to byla otázka: Proč jsou některé produkty u zákazníků úspěšné a jiné ne? Jak je možné, že totálně selžou, i když jsou výrazně lepší a navíc levnější??

Jak je možné, že se zákazníci masivně rozhodnou pro horší produkt, i když je na trhu nabídka, která je očividně lepší a prostě nemá chybu? K tomu je levnější, představuje lepší "value". tj. česky hodnotu, jinak má dobrý poměr cena/výkon, je na ní viditelná reklama a jakékoliv povrchní i hloubkové srovnání vychází v její prospěch....

To je záhada.

Jako ukázku dávám reklamu na počítač Tandy z let osmdesátých. Inzerovaný počítač byl levný, byl technicky pokročilý, definoval grafický a zvukový standard "Tandy-compatible" neboli "TGA". Firma pro něj měla vlastní prodejní řetězce, měla reklamu.... a výsledek??

Musela začít prodávat počítače Compaq, aby nezkrachovala.

No, asi to sám nevyřeším. Kdyby se to někomu z Vás povedlo, tak věřte tomu, že máte zaděláno na Nobelovu cenu. Jistou indicií by mohla být řeč -- tedy rozdíl mezi druhem jazyka, jakým hovoří výrobce a druhem jazyka, jaký používá budoucí zákazník. Ale opravdu těžko říct....

Prodeje videoher: Jenom v USA přes 13,5 miliardy dolarů

Přes všechny potíže a přes stížnosti obchodníků na příliš nízké marže.... prodeje video her dosáhly v roce 2006 jenom v samotných USA 13,5 miliardy dolarů. To je meziroční nárůst o 18 procent (takže skoro o pětinu).

Z nevinné zábavy inženýrů a uhrovitých děcek, se v průběhu let stal megalomanský byznys.

Nárůstu pomohlo uvedení Xbox 360 a dalších konzolí. Analytici předpokládají, že rok 2007 by mohl být ještě lepší, než rok 2006, protože na konci roku byly uvedené nové herní konzole Playstation 3 a Nintendo Wii, které si získaly (zejména Wii) jistou popularitu.

Stejně tak rostly prodeje s doplňky pro videoherní systémy. Přesná čísla nejsou známá, ale jen v roce 2005 se prodalo doplňků pro Sony PSP a Nintendo DS za 10,5 miliardy dolarů a v roce 2006 se to odhaduje na 12,5 miliardy dolarů...

Nejvíce prodávanou hrou na konzole byl titul Madden NFL 2007 od Electronic Arts a na PC šel nejlépe na odbyt titul World of Warcraft od Blizzard a Vivendi Universal. Stejně by to mohlo být i v roce 2007, protože Blizzardi vydali hodně očekávaný expansion pack pro World of Warcraft, nazvaný Burning Crusade.

Blizzard už má 8 milionů předplatitelů World of Warcraft a na jejich účty podle nových čísel teče přes 15 milionů dolarů měsíčně, právě jenom za předplatné...

Pozor! Pozor! Tento přístroj nepřehrává modrá CD !

Na válce formátů prodělá zase jenom normální uživatel. Myslím jako fakt normální uživatel. Spoustě lidem to musí dojít, že když si obyčejný smrtelník koupí přehrávač, tak prostě očekává, že bude přehrávat filmy. Ne že bude přehrávat jenom nějaké filmy. Prostě očekává, že když do něj vrzne CD z půjčovny nebo z obchodu, že si vychutná donesený film. No jo, ale zkusí ho do přehrávače nacpat jednou, podruhé a pak poběží přehrávač honem rychle vrátit.

Prodavač mu nikdy nevysvětlí, že tohle je válka formátů a že mašinka co si koupil, zrovna ten jeho formát videa prostě nepodporuje.

Místo toho bude ve všech obchodech viset velká cedule s nápisem: "Pozor! Pozor! Tento přístroj nepřehrává hnědá, modrá, zelená, ani jakákoliv jiná CD !!"

Velmi se mi líbí snaha výrobců udělat "hybridní" nebo také "combo" přehrávače, které zvládnou všechno. Mít v jednom přístroji CD, DVD, HD-DVD i Blu-Ray je prostě dobré. Problém je v tom, že třeba LG to se svým HD-DVD / Blu-Ray Combo přehrávačem BH100 sice zkouší, ale se střídavými úspěchy a neúspěchy. Na každý typ formátu totiž navazují další interaktivní funkce (třeba BD-J nebo iHD), které by měl přehrávač také umět/podporovat.


Jenomže je to tak, že specifická funkce, třeba pro Blu-Ray, automaticky vylučuje jinou, pro HD-DVD. Takže se ukazuje, že bude spousta zařízení (včetně toho od LG), které budou umět na 100 procent jenom jeden formát a druhý tam bude jen jaksi "bokem", aby se neřeklo. Fakt normální uživatel zase zapláče.

Technologická budoucnost počítačů pro rok 2007

Pevné disky založené na Flash technologii

Tradiční pevné disky jen tak z počítačů nezmizí. Ale v roce 2007 se stále ve větší míře budou objevovat pevné disky, (přesněji řečeno záznamové jednotky), které budou založeny na Flash technologii (paměťové buňky). Jejich výhoda je, že neobsahují žádné mechanické součásti. Jsou spolehlivější a v mnoha případech i výrazně rychlejší.

Nevýhodou je omezený počet přepisů/zápisů a vysoká cena.




Levnější a větší LCD panely

Produktivnější využití počítače je nemyslitelné bez kvalitního zobrazovacího... ...zařízení. Čím větší obrazovka, tím lépe. V roce 2007 se začnou objevovat monitory s obrazovkou o úhlopříčce až 40 palců a další širokoúhlé monitory. Vedlejším efektem bude to, že menší zobrazovací zařízení budou dostupná za mnohem přijatelnější ceny. Masivní nasazení pak lze očekávat u LCD displejů s úhlopříčkou 19" a 21".





Menší "druhé" obrazovky pro NoteBooky

U Notebooků se začne rozmáhat trend "dvou" displejů. Technické řešení se bude objevovat zhruba ve dvou variantách.

V prvním variantě bude jeden, větší displej uvnitř NoteBooku a druhý, menší, bude navrchu. Ten menší bude fungovat, i když bude NoteBook zavřený a bude sloužit k "běžným" činnostem. K přečtení emailu, editaci adres a tak dále.



V druhé variantě bude druhý menší displej součástí samostatného zařízení, které se k NoteBooku bude jenom připojovat. JIným slovy, NoteBook si rozložíte na více dílů a s sebou si vezmete jen to nejnutnější. Třeba přehrávač.




DirectX 10

API pro vývoj nové generace počítačových her. Umožňuje programovat lepší a vyspělejší grafické efekty. Jeho masivní rozšíření však lze očekávat dříve, než na konci roku 2007.


Bezdrátové připojení všude

Možnosti bezdrátového připojení k internetu se i nadále budou rozšiřovat. Tento druh připojení bude stále populárnější pro svojí flexibilitu a vzrůstající kvalitu. A tak prakticky v každém počítači a NoteBooku bude například WiFi přípojka jako standard.

Google "tips" odstraněny?

Pamatujete si na článek od Blaka Rosse, který si bral na mušku Google "tips"?. Teda textovou reklamu Googlu na jeho vlastní produkty? Celou situaci jsem podrobně rozebíral, vysvětloval, jaké to může mít (má) následky a jak by se to mohlo odrazit na dobré pověsti Googlu.

Dneska už je všechno jinak. Stalo se to, co asi nikdo neočekával. Google všechny svoje "tips" odstranil. Stalo se tak v tichosti a bez nějakého varování nebo tiskové zprávy.

Otázka je, jestli to znamená, že jde Google tak říkajíc do sebe a nebo jestli se třeba za čas zase tips neobjeví, v jiné podobě.

Ať už to dopadne jakkoliv, tolik negativní pozornosti, zejména od vlivné skupiny uživatelů internetu, by asi nestrávil nikdo.